Tihle kluci a holčičky jsou vlastně ještě docela malí, sotva přestali být batolaty. Tři svíčky narozeninového dortu sfoukli teprve nedávno, a mámu, její vlídná slova a ruce ochotné se vším pomoci, pořád moc potřebují. Nástup do mateřské školy je pro ně velký den, a to nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče. Někdy bývá dokonce nástup do mateřské školy pro rodiče těžší než pro jejich děti. Aby byl pro vás co nejsnazší, připravte se na něj! Povídejte si spolu o školce, o všem co tady děti čeká. Aby se těšily na nové kamarády a hračky, ale také pohádky, divadlo a hry. Zajděte spolu nakoupit potřebné věci (bačkůrky, holínky, pláštěnku apod.). Přijďte se podívat k nám na zahradu, aby si nastupující předškoláček zvykal na nové prostředí, aby pro něho při nástupu už nebylo cizí, na paní učitelky i na chování dětí. Některé citlivější děti nejsou zvyklé na některé hlučnější projevy přátelství a radosti v kolektivu dětí. Ale i proto do školky chodí, aby si postupně zvykaly na různorodé chování svých vrstevníků, protože každé dítě je jiné a ve stejných situacích reaguje jinak a tím se děti vzájemně připravují na svůj budoucí život.

Doposud bylo vaše dítě zvyklé, že vše dění okolo něho se přizpůsobuje jeho potřebám, že ráno spí tak dlouho, jak potřebuje, jí, odpočívá a hraje si tak, jak mu to vyhovuje, a hlavně je tam vždy maminka, která se vším pomůže, nebo dokonce za něho udělá, stará se pouze o něho, maximálně ještě o jednoho až dva další sourozence. A tady je najednou dvacet dětí a jenom jedna paní učitelka a všechny děti si přejí, aby se denní režim přizpůsobil jejich potřebám a zvykům, což samozřejmě při takovém počtu dětí není možné. Proto je pro vás nejlepší, když domácí režim přizpůsobíte alespoň trošku tomu ve školce. Například dětem pomozte zvyknout si na podobný jídelníček. Když ve školce dostávají k jídlu něco jiného než doma, je pro ně zvykání o to těžší a někdy bývají kvůli tomu celý den hladové. I když po obědě nespí, dávejte je alespoň na chvilku odpočinout a hlavně je veďte k co největší samostatnosti, aby nebyly tolik závislé na pomoci paní učitelek. Vaše děti dokážou zvládnout samy víc, než si myslíte.

Poprvé do školy. Nevadí, že zatím jen do mateřské, stejně je to slavnostní chvíle. Někdo jde statečně, jiný se strachem a pláčem, ale většinou se těší. Přesto, když se mají najednou odloučit od maminky, se kterou byly skoro celý svůj tříletý život… Co teď? Hlavně maminky zadržte vlastní slzy, rozlučte se, rychle poslední pusu ještě před dveřmi třídy a do třídy vstupujte už rozloučeni, neprodlužujte to a honem zavřít dveře. Čím kratší loučení, tím lépe pro všechny. Děti se časem uklidní, vždyť je kolem nich tolik lákavých hraček. Nerozhodné postávání u dveří jim nepomůže. Pokud děti ranní loučení s maminkou těžko snášejí, je dobré, pokud je zpočátku, než si zvyknou, vodí ráno někdo jiný z rodiny (tatínek, babička, dědeček, ...). U nejmenších dětí by počáteční adaptace ve školce měla probíhat postupně a pozvolna. První dny by měly chodit jen na dvě hodiny a postupně podle potřeb dítěte čas prodlužovat. Spaní ve školce je pro dítě vhodné, až když má počáteční adaptaci plně zvládnutou bez slziček a stýskání. Proto na první týdny ve školce zapojte všechny členy rodiny, kteří mohou dítě vyzvedávat přes den podle jehopotřeb. Zvláště maminky na mateřské dovolené se musí připravit na to, že tříleté děti nerozumí tomu, proč mají být ve školce, když jejich maminka je s bratříčkem nebo sestřičkou doma.

Dvacet capartů, nebo také čtyřicet párů bot na šněrování, kšandy s přezkami, plno knoflíků, prstové rukavičky, u kterých prstíky ne a ne vlézt do správného domečku, a k tomu jedna dvě učitelky. Ti tříletí si většinou ještě neumějí zavázat boty, proč jim tedy raději nekoupit nazouvací nebo se suchým zipem, které snadněji obují, a palčáčky. Místo šlí dát kalhoty do pasu na gumu. A určitě bačkůrky, které si umí sami nazout (bez složitých přezek). Protože jinak budou stále závislí na pomoci paní učitelky a stále čekat až na ně přijde řada. Jen si představte chumel dětí, kterým je třeba pomáhat při oblékání na vycházku, po spaní, po použití záchodu. A samozřejmě také při jídle. Některé děti jsou z domova zvyklé na krmení. Tak i ve školce čekají, až je nakrmíme. Ale než obejdeme všechny děti, je jídlo studené. Maminky by je měly naučit samostatně se najíst. Tříleté děti by si také měly umět navléknout triko přes hlavu, obléknout kalhoty i ponožky, poznat, na kterou nohu jaká bota patří. Děti jsou na sebe velmi pyšné, když něco dokážou zvládnout samy bez naší pomoci, a více věří samy sobě a svým schopnostem. A taky nám pak zbývá více času na hraní a běhání venku.

První školní den v mateřské škole se blíží. Jaký bude? To záleží i na vás, na rodičích. Budete-li na něj ode dneška své děti připravovat, věříme, že se vašim dětem bude ve školce líbit.

Autor: Andrea Väterová (příloha pro rodiče k odborného článku Adaptace dětí v mateřské škole jako důležitý krok ve vzdělávacím procesu)

Proces adaptace

Slovo adaptace bychom mohli přeložit jako postupné seznamování s něčím novým. V mateřské škole je tímto termínem myšleno nové prostředí, noví lidé, ať už dospělí nebo děti. Pro dítě je tento proces jednodušší, když mu my dospělí pomůžeme....

Proto naše mateřská škola nabízí všem rodičům před nástupem jejich dítěte do školky tzv. postupnou adaptaci. To znamená, že po domluvě s  ředitelkou, učitelkou, můžete s dítětem přicházet do mateřské školy nebo na školní zahradu a zde si spolu s dětmi hrát. Dítě se tak "rozkouká" a když přijde ten velký den nástupu do školky, není pro něj tento den tak obtížný a stresující.

Nejdůležitější v procesu adaptace je počáteční oboustranná důvěra mezi učitelkami/učiteli a dítětem, rodiči, spolupráce s mateřskou školou.

Pozitivní naladění

  • vyladění dítěte ohledně mateřské školky by mělo být vždy pozitivní.  Dávejte dítěti najevo, že ve školce není za trest nebo proto, že na něj nemáte čas. Voďte jej do školky s tím, že je to pro něj zábava, nový zážitek, příležitost jak získat nové kamarády.

První dny

  • první den je dobré počítat s větší časovou rezervou, příchod neupěchat, nebýt nervózní.  Doporučujeme rodičům, aby paní učitelky/učitele již předem seznámili se všemi návyky a zvyklostmi dítěte, aby jejich adaptace byla snažší. Vemte na vědomí, že je tu paní učitelka/učitel i pro ostatní děti. Pokud máte více dotazů nebo chcete řešit citlivé téma, dohodněte se s učiteli na komunikaci mimo dobu příchodů
  • doporučujeme první dny vyzvedávat dítě po obědě
  • raději si přivstaňte, aby jste neměli uhoněné ráno. Ve školce budete včas a dítě bude mít dostatek času pro volnou hru
  • zpočátku by se dítě nemělo nutit do činností a hry. Některé děti jsou v adaptačním období raději v roli pozorovatele než aktéry. To samozřejmě neznamená, že se mu ve školce nelíbí, jen v sobě nemá tolik odvahy. S dítětem si o školce povídejte, ale neříkejte, co má a nemá druhý den dělat. Povídejte si s ním, co ve školce vidělo, co se mu líbilo, ale neklaďte na něj požadavky, že si musí hrát a zapojovat se do činností. Učitelé jsou profesionálové a samy dokáží děti zapojit do režimu školky, zabavit je, motivovat k činnostem, odpoutat jejich pozornost od stýskání

Co když dítě pláče?

  • často se stává, že maminky snáší odloučení od dítěte hůře než dítě samotné. Důvěřujte učitelům - profesionálům, kteří mají spoustu zkušeností a jsou na adaptaci dětí připravené. I když se loučíte s plačícím dítětem, neznamená to , že dítě ve školce propláče celý den. Zkuste se přesto usmát, popřát hezký den. Po vašem odchodu paní učitelky/učitelé dítě zabaví, zaujmou hračkami, hrou a dítě ztratí pojem o čase. Najde si zábavu mezi vrtevníky, zapojí se do her, činností a čas ve školce mu uteče daleko rychleji než vystresované mamince v práci
  • pamatujte na to, že když jste vystresovaní, dítě tuto nejistotu vycítí a adaptace bude složitější
  • po rozloučení se do třídy opakovaně nevracejte, nemusíte se ubezpečovat, že je dítě v pořádku. Paní učitelky/učitelé vědí, co mají dělat
  • můžete se s paní učitelkou/učitelem dohodnout, že později zavoláte
  • v každém případě vás paní učitelky/učitelé budou kontaktovat, pokud to bude nutné
  • pokud je dítěte pláč k "neutěšení" je lepší dobu  odchodu zkrátit, dítě ubezpečit, že si pro něj přijdete
  • při vyzvedávání dítěte ze školky se může stát, že dítě reaguje pláčem. To je naprosto přirozená reakce. Hlavně dítě nelitujte, že muselo být přes den samo bez vás - to mu rozhodně neprospěje! 
  • délka adaptace je u každého dítěte individuální. U někoho může trvat několik dní, u jiného dítěte několik týdnů. Stává se, že se dítě adaptuje naprosto bez problémů a až po měsíci se může objevit u dítěte protest k docházce do školky, nechce se mu vstávat. Buďte proto trpěliví a důslední
  • nesrovnávejte děti mezi sebou pokud má vaše dítě problém s adaptací na mš, každé dítě je jiné (může se objevit vyšší potřeba fyzického kontaktu s rodičem, ranní bolesti bříška, hlavy, zvracení, pláč, smutek aj.). Zkuste adaptační potíže dítěte řešit trpělivě a s klidem. Dopřejte dítěti čas si zvyknout. I vám trvá, než si zvyknete na změny v práci/ osobním životě.

Pocit jistoty a bezpečí

  • je důležité, aby dítě získalo jistotu a v prostředí mateřské školy se cítilo bezpečně. Dodržujte proto režim školky, hlavně dobu příchodů a odchodů. Pokud slíbíte, že přijdete po obědě nebo až odpoedne, slib dodržte
  • i přes adaptační obtíže doporučujeme nedělat příliš velké pauzy v docházce, pokud máte možnost, zvolte spíše pravidelnou docházku, ale zkraťte ji (např. docházka pondělí - středa)
  • dítěti naslouchejte, ale nenuťte ho do komunikace, neklaďte nedůležité otázky na které dítě ani neumí odpovědět, raději se zeptejte s kým si hrálo, jestli se na zahradě projelo na traktoru, na koloběžce, pohrálo si v písku...
  • vytvořte si rituály, které pomáhají dítěti nastolit pocity bezpečí. Rituály každodenní - něco, co se pravidelně opakuje, udává řád/ režim dne. Takové rituály si alespoň rámcově vytvořte již doma (vstávání, hygiena, oblékání, odchod do mš). V mš si také ráno vyvořte alespoň pár základních rituálů (např. převlečení, přečíst dnešní jídlo, pusa a rozloučení, které doporučujeme moc neprotahovat). Rituály přechodové - dítě přechází do nové etapy života, dopřejte mu pár drobnostmi se cítit jedinečně, těšit se ze změny. Např. ho zahrňte do příprav - kupte společně papučky, pláštěnku aj., ukažte mu své fotky z mš a povídejte mu o tom, jak jste to mš chodili, co si pamatujete